„PRVNÍM PRINCIPEM MÉ VLASTNÍ FILOSOFIE JE, ŽE MOUDROST JE TADY PRO KOHOKOLI, KDO SI JÍ PŘEJE DOSÁHNOUT. JE SLUŽEBNÍKEM PROSTÉHO ČLOVĚKA I KRÁLE A NIKDY BY SE NA NI NEMĚLO POHLÍŽET S POSVÁTNOU ÚCTOU.“ – L. RON HUBBARD
Vyvrcholení jeho práce na toto téma přišlo v roce 1945 v Oak Knoll, nemocnici pro námořnictvo v Oaklandu, v Kalifornii. Částečně slepý díky poranění optických nervů a chromý kvůli zraněním kyčlí a páteře, se pan Hubbard stal jedním z pěti tisíc pacientů námořnictva a námořní pěchoty, kteří byli léčeni v Oak Knoll. V léčebně bylo rovněž několik stovek bývalých vězňů z japonských válečných zajateckých táborů. Zaujat jejich nevysvětlitelnou neschopností se přes veškerou lékařskou péči uzdravit, to vzal pan Hubbard do svých rukou a poskytl jim ranou formu Dianetiky. Celkově získalo pozornost pana Hubbarda asi tak patnáct pacientů, když svoje techniky využíval na odstranění toho, v čem předpokládal, že spočívají duševní zábrany proti uzdravení. To, co nakonec objevil a co fakticky zachránilo život těchto pacientů, spočívalo v klíčové filozofické otázce: navzdory všeobecně uznávané soudobé teorii, je stav mysli člověka skutečně nadřazený jeho fyzickému stavu. Tedy, že naše názory, postoje a emoční stavy jsou základem, který určuje naše fyzické zdraví a nikoli naopak. Neboli, jak to sám Hubbard stručně vyjádřil: „Funkce kontrolovala strukturu.“
Když byla tato záležitost vyřešena a obnoven mír, pan Hubbard se pustil do dalších testů funkčnosti svých objevů, pomocí intenzivního výzkumu jednotlivců ze všech vrstev společnosti. Mezi nimi byli herci z hollywoodských divadelních seminářů, průmysloví vedoucí pracovníci ze sousedících studií, oběti nehod z nemocnice Pasadena a kriminálním způsobem duševně nemocní z psychiatrické léčebny v Georgii. Celkem pan Hubbard osobně pracoval s přibližně čtyřmi sty muži, ženami a dětmi, předtím než svých 16 let výzkumu sestavil do rukopisu. Tato práce s názvem Dianetika: Původní teze (vydaná dnes jako Dynamiky života) nebyla ve skutečnosti nabídnuta k publikaci, ale spíš předána k posouzení přátelům. Do oběhu se dostaly stovky kopií a odezva byla tak nadšená, že Hubbarda povzbudila k prezentování širšího prohlášení. Článek nazvaný „Země nepoznaná: mysl“ (Terra Incognita: The Mind) se objevil ve vydaní Zima/Jaro 1949–1950 Časopisu Klubu badatelů (Explorers Club Journal). Okamžitě poté byl pan Hubbard doslova zaplaven žádostmi o další informace, které jej nakonec inspirovaly k napsání jeho oficiální příručky Dianetika: Moderní věda o duševním zdraví.
Vydání Dianetiky bylo bezpochyby událostí, která se stala mezníkem. Fejetonista, tehdy známý po celé zemi prohlásil, co se ukázalo být proroctvím: „Je tu něco nového, co se v dubnu objeví pod názvem Dianetika. Nová věda v oblasti lidské mysli, která funguje tak přesně jako přírodní vědy. Vše nasvědčuje tomu, že se pro lidstvo stane stejně převratnou jako první objevení a využití ohně jeskynním člověkem.“
I když bylo Winchellovo prohlášení troufalé, bylo nicméně přesné, protože s Dianetikou přišlo první definitivní vysvětlení lidského myšlení a chování. Pak se také spolu s Dianetikou objevily první způsoby řešení problémů lidské mysli, včetně nežádoucích vjemů, emocí, iracionalit a psychosomatických nemocí.